Osobnostní Rozvoj/Komunikace/Terapeutický Nástroj/Procesy A Klima V Institucích/Změny Ve Společnosti/Životní Způsob
Nenásilná komunikace
je způsob nenásilného života a proces přistupující ke komunikaci, vztahům a podstatě lidství skrze emoce a lidské potřeby, upřímnost a empatii. Důraz se klade na péči o spojení a partnerství mezi lidmi. Zvědomuje se mocenská dynamika ve vztazích a nakládání s naší mocí a našimi privilegii. Směřuje se ke zvětšení prostoru, volby a vzájemnosti.
Marshall Bertram Rosenberg
Psycholog Marshall B. Rosenberg (1934-2015) navázal na amerického psychologa a psychoterapeuta Carla Rogerse (přední představitel humanistické psychologie, který klad důraz na hledání odpovědí vycházejících přímo od klienta). Rosenberg hledal funkční systém do života nejen pro sebe a své klienty, ale podařilo se mu vytvořit i ucelený komplex lidem předatelných informací a dovedností metodou nenásilné komunikace. Vytvořil ji v 60. letech 20. století a do konce svého života šířil tento koncept po celém světě.
4 kroky nenásilné komunikace
4 základní prvky nenásilné komunikace jsou: Pozorování, Emoce, Potřeby/Kvality, Návrh. S těmito tzv. čtyřmi kroky se pracuje při empatii sobě a druhým nebo při upřímném sebevyjádření.
Základní stavební kameny nenásilné komunikace jsou jasné sebevyjádření, zodpovědnost za sebe a naplňování svých potřeb způsobem zohledňujícím potřeby ostatních, empatie a soucit.
Komunikace mezi jednotlivci, komunitami i velkými skupinami je jen jedna z částí, kterými se nenásilná komunikace projevuje a kde se používá. Je zároveň silnou metodou seberozvoje, mediační a terapeutickou technikou nebo nástrojem pro integrování širších sociálních změn ve společnosti. Často se stává životním pohledem a přístupem.